Statistiky a fotky

Tak jsme konečně upgradovali fotky a Cíba vytvořil zajímavou statistiku spaní, aneb kdo s kým kde a za kolik :-) tak se mrkněte a očekávám aspoň nějaký ten komentář......papa

Back in NZ

Tak nam skoncila jedna dovolena v Australii a zacne nam ta posledni zealandska...A Australie? Nepopsatelne nadherna :-) Kupte letenku a vyrazte, my si dali takovou instantni ochutnavku - loop trip 11 tisic km behem 30 dni, docela mazec, ale stalo to za to, nema se tu cenu rozepisovat, co sme vsechno zazili a videli, protoze za par tydnu (10.10.) sme doma....papapa

Zdravime ze Sydney

Konecne sme tady, zacina dovolena, je to tady coooooooooool bra...

Jupiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii

Jo jo je to tady, prace konci zabava zacina, zaslouzene 2 mesice prazdnin, tak nam drzte palce, budem na vas vzpominat :-) papa snad se brzy ozveme...

ZviratkoNZ cup 11- vysledky

Tak uz mame skoro vse za sebou a zitra casne rano vyrazime na ty klokany. Ve stredu jsme konecne udelali party na backpeckeru a musim rict, ze Zviratko vsechny pohltilo a cinco cinco se zmenilo v nervydrasajici souboj :} Bylo to super a myslim, ze si to vsichni poradne uzili. Finale skoncilo 3:2 a musim rict, ze opravdu stalo za to. Napisu vam sem vysledky, abych na ne nezapomnel:

1 Juan Carlos Chile
2 Loreto Chile
3 Yuriko Japan
4 Roman Czech republic
5 Hendrik Germany
6 Taka Japan
7 Leandro Brazil
8 Fraser {majitel hostelu} New Zaeland
9 Ilona Czech republic
10 Chad USA
11 Steve Scotland
12 Werhua China
13 Lukas Czech republic
14 Nicole Germany

No je to trochu rozdil, nez kdyz to delame v Praze, coz? :}

Pak jsme oslavovali a vcera v praci fakt trapicka.. No a pak jsme zasli s Ilcou na rodinou vecu k tem mejm zamestnavatelum. Bylo mi musim rict dost nevolno, ale zvladnul jsem to s gracii a vse jsem snedl, i desert :} No parada. Trosku vytuh byl, ze pri odjezdu kouknu do zamcenyho auta a v zapalovani klice. No sefik zavolal servisaky a ty to za 20sekund otevreli, takze uz vim jak se to dela :] a ted uz dobalujem a bastime zbytky jidla.
Australie, jupppiiii

ZviratkoNZ cup 11

Ahoj vsichni!

Tak jsem slysel, ze olin usporadal velice uspesny Zviratko v badmintonu a de facto me i tak nejak inspiroval. Clovek by nemel porad myslet jen na praci a obcas udelat zabavu i pro lidi okolo. Tak jsem si rikal, ze po tech 3 mesicich otrociny v Christchurch usporadam Zviratko pro lidi s kterejma jsem je prozil :}. Zvolil jsem nenarocny, rychle naucitelny, zabavny a ke kalbe vyzivajici Cinco-cinco. No uz se prihlasilo 11 lidi a to to vypukne az pristi stredu. Musim rict, ze se na to fakt tesim, takze dnesek jsem stravil diplomem a zejtra jdu do mesta osefovat medaile.

O vikendu asi vyrazime na Latino party, takze na zaver trosku odreagovani.. Jo a posledni ctvrtek jsem pozvanej na novozelandskou veceri k ty rodince, co u ni makam. No na zaver trochu uvolneni a pak uz vyrazime vstric klokanum, krokodylum a koalam :} a hlavne Dase!!!

Tak se zatim mejte fajn a uzivejte letnich koupacek, my snad za par tydnu budem taky ;}

The worst working day ever

Zacalo to sobotou, kdy jsem pomahal izolavat podlahu v baraku hlavniho kuchare Grand Chancellor. Zajimava zkusenost. Lezes do podzemi do diry, kde se jen tak tak otocis a davas na zadech polyestern do mist pod podlahou. Ale parada, za 3hodky pod jeho palacem mi dal 40dolaru, skvelej obed a pivko. Cestou domu jsem total promok, ale nevadi.
No ale pak to prislo: Vecer jdu na 18:00 do prace {mejt nadobi do Grand Chancellor}, kde na me ceka 600hostu {nejvic busy za posledni dobu} a jeden kitchen hand neprijde. Takze misto v 1 koncime v 5 rano, pricemz v 6:45 mam domluvenou dalsi praci. Davam si hodinku spanku a vyrazim. Odkroutim 8hodin, pricemz parkrat malem omdlyvam a jdu na hodku a pul spat. Od 17:00 zacina dalsi sichta v hotelu. Prvni 3hodiny to jde, pak uz strasna trapicka a tesim se na konec jak malej kluk. Kolem 21:00 to balej kuchari, jupiii. Uz jen domejt zbytek, setrit podlahu a muzu do vysneny podlahy, teda postele :} no vidite, jeste ted jsem z toho zblblej. Ale to by nebylo to pravy peklo, takze prichazej dalsi lidi do restaurace a dalsi obednavky. Propadam v beznadej, protoze jsem uz totalne vycerpanej a rano jdu zase do prace.. Nastesi to pred 11 konci a ja stiram podlahu. Na podlahu v hale a ostatni, pro me v ten okamzik nepodstatny, povinnosti uz nemam silu. Tak to v 23:15 balim, davam bajecnou sprchu a jdu domu. Konci muj 29hodinovej den v kterym jsem delal 25 hodin, 2 a pul hodiny spal a zbytek stravil transportem a sprchou. Jupiiiiii!!!!!!! V 7:20 budik a jdu delat bylinky, ale to je jen na 8hodin a pak day off!!!!!!!!! Ten mam dneska a je to naprosto skvely :}

Tohle doma nezkousejte!!! :}

P.S. Koukam ze stranky ctete, jen proste neodepisujete na moje vysoce vtipny a jeste vic navysi prispevky :}

Mejte se skvele a uzivejte leta.

Roman

In 4 weeks its finally over...

Hi everybody, maybe just Ciba and Maja because as Roman mentioned nobody else reads these lines :-) Working marathon will end in four weeks when we finally go to Sydney. I hate working for Mary and James in the bakery , they are the worst employers I have ever met and they do not realize that of course, nobody wants to work for them and I exactly know why, one day of working for them would explain everything but as I had said in four weeks its all over and am free as a bird maybe I will quit earlier. But not everything here in Christchurch is so bad I really enjoy working in Casino, on Friday I worked there in The Grand Cafe Restaurant, we had dinner with The Warriors - Rugby league players - it was such a nobby function but fun, there was great exhibition of Maori Haka Dancers, really cool :-) And yesterday and today after 19 days at work am finally enjoying doing nothing, two days off for which I was so looking forward to...Hope everybody is fine...See you guys soon...:-) Pa Ilca

Zviratko workoholics

Ahoj Ilcaku,
mam zase po tydnu den volna, tak si rikam, ze bych mohl neco napsat o nasem zivote na Zelande. Jak vis, Roupic furt jede dvojboj pekarna s restauraci. Ty sis k pekarne prihodila jeste prilezitostni servirku v Casinu, takze nejen ze ted makas 7 dni v tydnu a nekdy dokonce rano i vecer, ale konecne mame kontakty na podsveti v Christchurch :] Ja ted hakuju pro rodinku s bylinkama, meju nadobi v hotelu a do toho delam prilezitostni uklizecku po domovech duchodcu :}. Vsichni ted delame kolem 60-ti hodin - priprava na Australii vrcholi.
Uz si skoro ani nepamatuju, jak nadherne bylo v Lake Tekapo, kam jsme se vydali za Lubosem a Mirkou {v pohode parecek ze Chateau}. Jo vlastne jo, vybavuje se mi to. Po ceste nam nasnezilo a po par pivkach se rano probouzime do kouzelne vymodrenyho dne s popraskem vsude okolo. Bomba. Pak mega velka ledova kavicka na vrcholu Mt. John. No vyborne uvolnenej vikend.
Jeste za zminku stoji zapas Allblacks vs. England na kterym jsme spolu makali a Roupino ho na zivo videl primo na stadionu. Musim rict, ze jsem z toho moc nevidel, ale na haku {maorsky tanec} me sefik pustil primo na stadak :] Kluci, musim rict, nepredvedli nejaky extra peklo. I tak dobry. Jo a jak to vlastne dopadlo? Myslim, ze 44:12 vyhrali kiwaci. Dneska prijede Lubos s Miri za nama, tak se tesim.
Jo a o Euru Ti ani nebudu psat. Nastesti jsem nevidel ani jeden nas zapas. I kdyz jsem slysel, ze to bylo nejlepsi mistrovstvi za poslednich x let.. Z hokeje jsem taky nevidel ani puk a s olympiadou to bude asi podobny :{ No takovej nudnej rok a ja ho stravim na ostrove, kde tu cernou gumovou vec ani neznaj a divej se proc si hrajem s tim kulatym micem, kdyz prece se sisatym je vetsi legrace :]

Jo a kdyby tohle cetl i nekdo jinej, tak moc zdravim a tesim se, ze treba zase nekdy neco napisete ;}

Muzete i na nasi adresu:
69 Bealey Avenue
Christchurch
8001
New Zealand

P.S. Pro vsechny mamy: S tim kontaktem na podsveti to je legrace - nebojte ;}

New photos uploaded!!!!!!!!!!!

Tak sem nahrala zase par fotek, je tam neco z konce cestovani - navrat z Doubtful Sound, cesta do Dunedin, Otago Peninsula, centralni Otago, nejvyssi hora NZ Mt.Cook, jezera Pukaki a Tekapo no a Christchurch, kde sme ted. Mame se celkem dobre, porad pracujeme, v sobotu sme byli s Cibou pracovat na rugby zapase, mistni hosi z Cantebury vyhrali Super 14, tak byl ve meste rachot, dneska sme si udelali vylet do Hanmer Springs s Cibovym kamaradem z prace vyrachat se v thermal poolech akorat na to bylo pocasi - dest a zima :-)

Vtipnej Ciba co :-)

No musim ho jet do toho lagru taky navstivit, ale nevim jak to s tim balonem na brise pujde, uz sem jak koule... :-)
No dobre tak se zase na chvilicku vratime k realite, vcera sem byla pracovat na rugby zapase, to by se ti Alesi urcite libilo, hraje se tu pohar Super14 - 14 nejlepsich tymu z NZ, Australie a Jizni Afriky, tak sem obsluhovala lidi ve VIP lozi, takze vyhled na stadion grandiozni, mistni tym lidr tabulky vyhral semifinale, tak se slavilo do noci, pristi vikend je finale, a 21.6. tu hrajou AllBlacks s Anglii, to bude taky velky, tak doufam, ze tam taky budu :-). Jinac sem pres tyden porad v takeaway shopu, trosku si zvykam, ale porad ty jejich zrychleny slangovy anglictine nerozumim, ale to je jedno...to uz nejak preziju, doufam, ze to je tady posledni prace, novou se mi shanet nechce na tu chvilku, uz se nam to krati...Lukas si porad dava dvojboj pekarna-restaurace takze se tu pekne mijime a Ciba stale okapuje, bavi ho to a ma dobrej plat, a obcas se naskytne neco vikendovyho v restauraci, takze o praci nouze neni, ale ja se tu nehodlam sedrit jako v Chateau, takze mi klasicka 40 tejdne staci... No zatim papa, az budu mit naladu, tak sem prihodim novy fotky...

Ilca ceka maorce, Roupic bere steroidy, Ciba v kriminale - aneb vsechno je jinak!!!

Uz to dal nemohu tajit a musim z pravdou ven. Kazdy si ted mysli, jak se tu mame dobre, kolik jsme toho videli a jak spolecne souznime. Ale to absolutne neni pravda!!!
Uz v hotelu Chateau Tongariro Ilca otehotnela s nacelnikem Taore-Pou-Noceb maorskeho kmene Hangiuru. Ten ji po 14 dni cestovani unesl s sebou k svym dalsim dvema manzelkam do haremu a od te doby jsme ji nevideli.. Roupino je opravdu v Christchurch a podle poslednich zprav se mu zamotala hlava z vidiny dokonaleho tela. Nejenze chodi kazdy den do posilovny, navic uziva steroidy a pomalu se z nej stava neuveritelny monstrum. Michal hadr. Asi si rikate, odkud vam to pisu. No musim rict, ze tu maj celkem v pohode veznice s pocitacem a internetem na cimre. A jak jsem se sem dostal? No na party v Napier do me vjel zachvat silenstvi a serezal jsem maorsky skuritaky a pak i privolanou policii. Nakonec jsem dobil i zachranare, kteri ozivovali ty mrtvoli na zemi. No blbej zkrat a mam to na dozivoti.. No neda se nic delat, aspon jsem pro vas ve photoshopu mohl upravovat fotky co mi posilal roupic z cestovani..
Tenhle zivot me dal nebavi a chci vas timhle poprosit, abyste se za me primluvili u Klausika. Mohl by mi poslat neco jako milost, to by bylo asi nejlepsi :]

Tak se mejte skvele a nezapomente na toho Klause, jo?

Prace e e

Ahoj, tak jsme se dostali do faze shaneni prace a musim rict, ze je to dost mazec. Asi zazivame to co vetsina lidi nazacatku pobytu.. Jsme v Christchurch a platime za ubytovani a jidlo a prace ne a ne prijit za nama.. Nase naivni predstava, ze nekde ukazem nase reference ze Chateau a vsichni pred nama padnou na kolena se nepotvrdila. Presto, ze jsme zaregistrovani v 6-ti agenturach na praci v pohostinstvi, tovarnach, geodezii atd. prace pro nas proste neni.. a treba i na blbyho uklizece tu chtej, aby si jim slibil rocni kontrakt {coz pro lidi s working holiday visama jaksi nejde..} No abych to nepopisoval tak cerne, musim rict, ze vcera jsme se do toho poradne opreli a dneska uz ilca cleanuje - je to nase prvni vlastovka. Lepsi job si myslim prijde zahy. Ja dneska volal na inzeraty od nejhorsiho delnika, pres kitchen handa az po taxikare, zejtra mam 2 interview a jdu se zaregistrovat do dalsich dvou agentur {celkove to bude uz 8}.. Roupic uz od rana operuje ve meste, tak snad neco vosefuje. Drzte nam palce, krusne casy prichazeji. No ale aspon jsme tu vychytali posilku zadarmo. Vcera jsme byli na nejaky masovy session. Cvicilo nas asi 20 v mistnosti a nejakej narachlej typek nam predcvicoval :} No rekli byste, ze bych na neco takovyho sel? A ted mi to prijde nejlepsi v tomhle meste :} Dneska jdem zase. Taky jsme tu videli kus rugby. Jestli se tu chytnem, bude to skvela zkusenost!!

mejte se fajn

bramboracka vs. drum`n`bass

Bramboracka
Kdyz jsem se uz dostal k netu, tak se musim pochlubit. Ilca me tu naucila uvarit bramboracku, rizoto a uz si verim i na hovezi maso na zampionech s ryzi ci bramborem. Az se vratim, tak treba uz budu i pect :}

Drum`n`bass
Vcera se stalo necekane. Roupino s Ilcakem se mnou vyrazili na dnb party. Poprve tady jsme zavitali do realnyho klubiku. Bylo to tam moc prijemny a kdyz dorazili lidi, party pro me nemela chybu. Po dlouhy dobe jsme zakousli i "par" pivek a bylo to znat :} No dneska jsme se museli lecit polivkou a zeleninovym salatem.. Az prijedem, tak uz s vama asi neudrzime krok :}

Mejte se skvele a napiste nam neco peknyho, at se mame z ceho radovat az budem zase na netu ;}

P.S. Vsichni zdravime pana Krutonka a samozrejme i vsechny ostatni

Trocha bilancovani, aneb neni noc jako noc

Ilca tu pekne popsala jak jsme cestovali a s vystavenyma fotkama si o nas uz muzete zase udelat obrazek. Mozna nekoho napadlo, ze uz cestujem skoro tak dlouho jako jsme makali. Cim to? Od huby si neutrhujem, beno si kupujem, kajakujem, jezdime na lodich.. No je to hlavne tim, ze mame stan a nejsme zadny brecky - celkem casto spime na hulvata :]. Tim se opravdu hodne usetri. Dovolim si rozsirit vasi predstavu o nasem cestovani malou statistikou noclehu k 20.4.2008 {cisla nejsou 100%, ale pro predstavu postaci}:

Podle kriteria Luzko:

Nejcasteji jsme spali hlavne z duvodu prichazjiciho podzimu ve stanu - 53x, pak v posteli - 19x {pricemz 95% z toho jsou bezplatny horsky chaty - ve spacaku bez polstare}, nasleduje spani pod sirakem - 13 a pul noci. Tu druhou polovinu jsme stravili smotany v aute, protoze zaclo strasne prset.

Podle kriteria Typ ubytovani:

Tady zatim vede backpacker - 28x, hlavne diky 14-ti dnum co jsme stravili v Napier. Normalne stoji 20dolaru za noc, ale jelikoz tam pobejvame ve stanu, tak je to o poznani levnejsi. Nasleduje spani na divoko, tedy za free - 25x. Kdyz bylo pekne a my spali pod sirakem, bylo to celkem lehky. Proste jsme nekam vecer prijeli a lehli si za Dasu, s tim fialovo-stribrnym stanem uz je to o poznani vetsi kovbojka :]. No a na tech horskej chatach jsme stravili cca. 18noci..

Podle kriteria Prostredi v kterem spime:

Dominuje spani ve meste - 36x a na horach - 17x. Nasleduje jezero - 5x. V zavesu se drzi lesy a pastviny - 4x. U oceanu jsme prospali 3 noci. Jeste jsme prenocovali u majaku - 2x, pod previsem, na louce, ve sterkovne, ve fjordu a na venkove.

Tak a ted vite kde a jak casto spime. Snad vas to neunavilo :] Kazdopadne az tohle dopisu, pujdu se zavrtat do svoji backpackerovy postylky v Dunedin ;}

Photos uploaded

Dneska se mi po znacnym trapeni podarila neuveritelna vec - nahrala sem fotky - takovy rychly prulet nasim putovanim po NZ, tak mrknete, jestli budu mit zitra cas a chut, doplnim je komentarema, ale treba podle myho predchoziho povidani odhadnete, odkud jsou, jdou chronologicky...

Jizni ostrov pokracovani 2 ...

V Queenstown sme jeste vylezli na Bobs Peak, odkud je vyhled na jezero a mesto, sli sme tam vecer, abysme videli nocni mesto, pekny to bylo, zpatky s celovkama taky dobrej zazitek. Z Queenstown sme zajeli do byvaleho zlatokopeckeho mesta Arrowtown, dodnes zachovaleho, a odtud sme vyrazili pesky do mesta duchu Macetown, kde uz je zivot davno minulosti, tam sem poprve pocitila, ze je podzim, nadherne zbarveny stromy, ale hlavne ta zima, ve stanu uz to neni sranda...Dalsi nas plan byl NP Mt. Aspiring, ve vesnici Glenorchy sme chvili cekali na pocasi a pak vyrazili na 5-denni Rees-Dart track, nejlepsi na tomhle tracku byl vystup do Cascade Saddle, sedla, ze kteryho je na jednu stranu videt ledovec Dart Glacier a na druhou stranu kopie Materhornu Mt. Aspiring, k tomu vsudypritomny horsky papousek Kea a nadherny den je na svete, pocasi samozrejme opet vyslo...Z Glenorchy sme jeli zpet pres Queenstown, Kingston do Te Anau, zakladny pro cesty po Fiordland NP, jednom z nejkrasnejsich mist NZ, chvili sme pobyli na jeleni farme, a pak se vydali do dvou nejznamejsich fjordu - Milford a Doubtful Sound. Nejdriv sme v Milford Sound jeli na vyjizdku lodi, vybrali sme si nejmensi spolecnost, ktera jezdi nejmensi lodi a dobre sme udelali, pocasi nam opet pralo, krasne azuro, navic sme meli takovy stesti, ze se na nas prijelo podivat hejno delfinu, zrovna meli svuj den, tak se predvadeli a skakali nam primo pred lodi, nadhernej zazitek...Zpatky do Te Anau, zasli sme na nejlevnejsi scenic flight po Fiordlandu- do kina :-] na pulhodinovy film Ata Whenua - jeden pilot vrtulniku 4 roky tocil a tocil a pak z toho vybral nej...opet nadhera. No a nejvic sme do Fiordlandu utratili za dvoudenni kajakovani po fjordu Doubtful Sound, cesta tam vedla nejdriv lodi po jezere Manapouri, pak autem po silnici, kterou vybudovali uprostred Fiordlandu kvuli podzemni vodni elektrarne, ktera vyuziva prevyseni mezi jezerem a fjordem - silenej projekt, az k zacatku fjordu. Termin sme si nemohli vybrat lepsi - prvni den, kdy nasnezilo, takze zima neskutecna, prselo, ale prave v tomhle silenym pocasi melo kajakovani tu pravou atmosferu. V noci byla opravdu kosa, neco lehce nad nulou, takze sme prespali nastesti v ubytovne, vinko, hry, supr vecer. Druhej den se pocasi uplne zmenilo - azuro :-], vic sme si nemohli prat, delfiny sme sice videli z dalky, ale aspon si s nama hral tulen. No plny dva dny, prijemna spolecnost, stalo to za to. Timhle sme zakoncili putovani po narodnich parcich a z Te Anau vyrazili pres Bluff - nejjiznejsi misto NZ, kam se da dojet autem, pres oblast Catlins az do mesta Dunedin, kde sme prave ted. Vcera se pres nas stan prehnal orkan, takze je docasne mimo provoz, tak sme presidlili do backpackeru...Chvili tu pobudem, prohlidnem mesto, dneska deme na nejakou drumnbase akci, trosku se uvolnit a pak pojedeme po vychodnim pobrezi, s malou zajizdkou k Mt. Cook, az do mesta Christchurch, kde se hodlame usadit na zimu...Myslim, ze sem vas ted zahltila dostatecnym mnozstvim informaci predevsim o tom, kde sme byli, casem vam jeste priblizime bezny zivot cestovatele :-] Zatim papa a moc vsechny zdravim...Ilca

Jizni ostrov pokracovani...

V Arthurs Pass NP sme vyrazili na 5-denni track po Alpach, zacali sme opravdu neskutecne, asi po deseti minutach sem se nejak zahadne klukum ztratila, sla sem jinou cestou a asi hodinu sme se hledali, kluci mysleli, ze uz nekde lezim pod srazem :-}, ale dobre to dopadlo, track byl opet narocnej, jedno prevyseni za druhym, na pocasi sme meli zase kliku, azuro vsude, koupacky v ledovych rekach byly po celodennim slapani jako za odmenu.Regenerovat po tracku sme jeli do mestecka Hokitika, opet na zapadnim pobrezi, bydleli sme primo u oceanu, zapad slunce tam byl nepopsatelnej, mestecko prijemny, asi nejhezci z tria Westport, Greymouth, Hokitika.Pak nasledovaly vylety na dva megaledovce Franz Jozef a Fox Glacier, zrcadleni megahor na jezere Matheson - malinky jezero s vyhledem na Mt. Cook. Ve meste Wanaka sme stravili celej jeden den v Puzzle World, svete iluzi a hlavolamu, dalsi den si vystoupali na kopec Roys Peak {zas tak malej kopec to nebyl - prevyseni 1000 m}odkud je nadherny vyhled na jezero a mesto Wanaka. V Queenstown, kolebce vsech adrenalinovych sportu, sme se projeli v superrychlych clunech JetBoats v kanonu Skippers na rece Shotover, uz cesta ke kanonu byla zazitek, cesta tak 5.tridy, srazy a prevyseni ze z toho behal mraz po zadech...ted se zas musim najist, takze za chvili opet pokracovani...

Jizni ostrov...

Ahoj, koukam, ze posledni prispevek je z 1.3. no to musim napravit...Mame za sebou 2 mesice cestovani po jiznim ostrove, kdyz to schrnu muzu rict, bylo to krasne, ale bylo toho dost :-] Vezmu to trosku zkracene, po kajakovani v Marlborough Sounds {ne Milford, jak sem psala minule, ale to je vam asi stejne jedno} a zastavce v Takaka sme vyrazili k pisecne kose Farewell Spit, az uplne na severu jizniho ostrova, pak sme si dali jeden loopik v NP Abel Tasman, kde sou nadherny zlaty plaze a naposledy si tam zadovadeli ve vlnach. Pak sme zamirili do NP Nelson Lakes a vypravili se tam na 7-denni track, uz to nebyl takovy horor jako minule, sice narocny {prechod sedla - pres 1000m prevyseni}, ale krasny a bezpecny, spectacular vyhledy na jezera. Zastavka a regenerace v mestecku Westport na zapadnim pobrezi, pak nakouknuti do Kahurangi NP, tam sme si dali jen jednodenni prochazku kolem plazi a palem Nikau. Cestou po zapadnim pobrezi smerem na jih sme jukli na obri vapencovy oblouky, prespali pod obrovskym previsem v Paparoa NP, prohlidli si Pancake rocks {skaly u more co vypadaji jako na sobe naskladany livance} a pres mesto Greymouth, kde sme byli s nasi Dasou na WOF, neco jako technicka, tou sme bohuzel neprosli, sjety gumy, diry ve vejfuku, jak jezdime po gravelech {sterkovy cesty} a pak neco s perovanim u kola, oblitali sme par servisu a za 400,- dolaru byla Dasa jako nova a konecne sme prosli. Po Greymouth nas cekal dalsi vicedenni track v Arthurs Pass NP a ja musim na zachod, takze pokracovani za chvili...

Kam nas vitr zaval dal...

Pokusim se plynne navazat na Cibu a priblizit nase dalsi putovani po NZ. Prace na vinici v Napier pro nas na vikend nebyla, tak sme se rozhodli, ze opustime Aqualodge...Zustali sme pres vikend, nebot se tu konal ArtDeco Week, plno lidi v ulicich obleceny do uboru ze 30.let, jizda dobovych vozidel, akrobaticky kousky letadel...Z Napier sme zamirili do Lukasova vysneneho Ruahine Forest Park,naplanoval 3denni track: probrodit reku Tukutuki,vylezt na hreben k chate,druhy den okruh po hrebenech,prespat v bivaku a dalsi den se vratit k autu. Ale jak uz je nasim zvykem, neco se vzdycky musi trosicku zkomplikovat, aby se tomu dodalo trochu dobrodruza. Druhy den nas zradilo pocasi, prechod desiveho hrebenu Sawtooth Ridge [nazev - zuby pily - presne odpovida jeho tvaru] sme zvladli, ale Black Ridge, na kterym mel byt bivack se zahalil do mlhy a my videli sotva 10 metru pred sebe, coz na neznacene ceste na hrebeni se stometrovzmi srazy neni uplna legrace...Presvedceni, ze jdeme po spravnem hrebeni sme marne hledali bivak, jeden vystup za druhym, pocasi se zhorsovalo, nohy pod plnym baglem tezkly, vitr s destem zesiloval, pomalu se zacalo stmivat a bivak porad nikde...3 geodeti se prece nemuzou ztratit...Po par hodinach trapeni, zoufalstvi a bojovanim uz hlavne s psychikou sme dorazili k rozcestniku, tam na nas jako spasa z nebes cekala cedule: chata 10 min, ale sok byl, ze to byla uplne jina chata na jinym hrebenu o x kilometru jinde...Nevadi, hlavne, ze mame kde spat a ususit se, zustat pres noc ztraceni v bushi by vubec nebyla sranda...meli sme vic stesti nez rozumu...dalsi den uz sme se za celkem peknyho pocasi nasli cestu k autu...Dalsi cesta vede pres majak na Castlepoint - nejvetrnejsi misto, co sem kdy zazila - dale pres Cape Palliser, kde sme pozorovali tulene v jejich prirozenem prostredi,az do Wellingtonu. 25.2. presne mesic od odjezdu ze Chateau odplouvame na ferry a mirime na Jizni ostrov do Pictonu. Po narocnem tracku v Ruahine potrebujeme trochu zregenerovat, par dni pobydeme v campu pobliz Havelocku, je nadherne, bookujeme kayaking - uzasny den - zatoky v Milford Sounds, hejna meduz, hvezdic, rejnoku, nenapadlo by me, ze se budem nekdy bavit tim, ze po sobe budem hazet meduzama na kajaku v zatokach Noveho Zelandu :-]. Nase dalsi cesta vedla pres mesto Nelson az do Takaka, kde sme prave ted v jednom malem backpackeru, jsou tu nasi 2 kamaradi ze Chateau,dnes je prvni doslova prolity den, od rana leje jako z konve...Az prestane chystame se do AbelTasman NP, pak do Nelson Lakes NP na pardenni turu [doufam, ze ne tak dramatickou jak je u nas zvykem :-]] pak do Kahurangi NP atd. atd. Jizni ostrov je pro nas jeste velka neznama, ale pomalu ji zaciname odhalovat...Mejte se krasne, my na sebe dame pozor...Papa Ilca

Prace na vinici, aneb Chateau zlato

V Napier jsme se ubytovali v Aqua Lodge, kde nam majitel hned nabidl praci. Tak jsme zacali po dvou dnech makat na vinici. Delame tu doted a musim rict, ze je to prace nenarocna, ale nudna a bez muziky i dost na hlavu.. Vetsinou dostaneme jen minimalni mzdu a kdyz prsi a zatim i o vikendech se napracuje. No zkusili jsme to a uvidime, bud pojedem v pondeli, anebo za tyden do Ruahine range a pak uz do Welingtonu a na Jizni ostrov. Pozitivni tady je, ze je tu fajn majitel a spousta peknejch japonek :} Kazdou sobotu se tu dela barbecue a tak je tu i fajn atmosfera. A co se tu stalo nejnovejsiho? Byli jsme se podivat na Cape Kidnappers, na kolonii tereju {ptaci, bylo jich tam asi 2000}. Da se tam jit jen za odlivu a zpatky se musi pred prilivem, paradni 16km prochazka po plazi.

Mejte se skvele!!!!!!!

Cestovani

Takze po dlouhy dobe dalsi prispevek. Zacnu tam, kde jsem skoncil.. Takze po navratu z Mt. Maunganui {kde to bylo skvely} na me cekali 2 velky prekvapeni. Ilca dostala privesek a nausnice z greenstone a vsichni tri jsme dostali od Chateau veceri v restauraci jako darek za nase skvely sluzby {to se rozhodne nestava kazdej den}. Vecere byla navysost vyborna, asi nejlepsi v zivote a na cestu nam dal Paul taky greenstones, navic nam je jeste pozehnal, takze ted by se nam nemelo nic stat.. Pak jsme se pokouseli vymenit olejovej filtr a olej, postavili kvuli tomu rampu, ale to je na delsi povidani.. :] Nakonec jsme to museli vymenit v servisu a konecne se vydali na cesty. Prvni den jsme vyjdeli k Rotorure, ale zacala zlobit Dasa, kousala se, netahla, no neprijemnost. No rekli jsme si rano moudrejsi vecera a nakonec se umoudrila i Dasa, a rano to zase byla nase hodna holka :] Navstivili jsme tedy termalni park Wai-o-Tapu. Moc zajimavy, vsude to bublalo a tak, pak jsme jeli k oceanu a na Eastland. Musim rict, ze to je nadhernej kus zeme. V jednom bezplatnym kempu, jsem se sli projit podel oceanu a vydeli na vlastni oci rejnoka, pak naslednovala naoc na East Cape. Nepopsatelnej zazitek, spali jsme primo pod majakem a kdo nezazil, ne4pochopi jak kouzelny to je. Toci se svetla, do toho padali hvezdy a litali druzice. Rano jsme pak jako prvni na svete videli vychod slunce. Jeste o neco driv ho teda videli lidi co byli na vrcholu Mt. Hikurangi, a tak jsme se tam vydali dalsi den. Vstali v pul 4 a vyrazili na vrchol. Bohuzel nam nepralo pocasi a tak jsme nic nevideli :{ pak nasledovala cesta k molu v Tolaga Bay - nejdelsi molo na Novem Zelande {600m}. Taky mazec. Pak jsme to strihli do NP Te Urawera a dali si track podle automapy v meritku 1:300 000. Zacatek byl Great Walk podel Lake Waikaremoana a pak do pralesa. Takovej okruh. Super vejlet, kterej se protahl, ze dvou na 3 dny, trochu nam pohral s psychikou, myslim, ze hlavne Ilcak se musel poradne kousnout, ale nakonec jsme to prezili.. :} No a pak uz trada do Napier..

still alive...

ahojky vsem kdo sem obcas koukne a zajima ho, jestli jeste zijeme :-], tak ano, sme v Napier po 14 dnech cestovani zase trocha zazemi, za par dni napisu vice....Papa Ilca

Mount Ruapehu

Tento týden se sešlo moje volno s parádní předpovědí a tak jsem uskutečnil to, na co jsem na začátku ani nepomyslel ale zároveň to k čemu jsem se celé tři měsíce postupně přibližoval. Udělal jsem tak nádhernou tečku za časem stráveným na treku tady v Tongariro National Park. 11. ledna, kdy zemřel asi nejslavnější novozélanďan Sir Edmund Hillary, jsem vystoupil na nejvyšši vrchol Mt Ruapehu, kde Hillary sám s horolezectvím začínal. Čest jeho památce!

Omlouvám se, že sem se tak dlouho vyhýbal klávesnici a všem čtenářům přeji všechno nejlepší do nového roku a plno stejně krásnych zážitků.

Posledni dny pred odjezdem

Dneska je jedna z poslednich moznosti neco hodit na net a tak sem pridam par fotek a neco k nim napisu. Posledni dobou jsem mel jen jeden day off v tydnu, nejdriv jsem si dal okolni jezera, pak jsem vyrazil na kole a zitra se chystam s Romanem, Chadem a Gev do Mt.Manganui {severni pobrezi}. Na to se moc tesim, protoze tam jeden na skoro 3dny, takze to bude takova ochutnavka pred opravdovym cestovanim.
Vylet na kole byl opravdu vyzivnej, 60km v terenu na pujcenym kole (45dolaru), nejdriv mazec sjezd v nadherny prirode, neco pro alese.. a pak pohoda, potkal jsem spoustu zviratek. Zacina parit slunce a me dochazi voda a to vim, ze me ceka jeste 20km a zaverecny mocny stoupani. No co vam budu povidat, uz jsem skoro v komatu a najednou se objevi kouzelnej dedecek a nabidne mi piti, parada, jedu k nemu domu da mi dva drinky a pernik a mazem jeste 2km do kopce, moje nohy jsou zatuhly jak beton, tak to v pulce vzdavam a jdu fotit. Po pauzicce to dojedu a pak sesup dolu a rikam si mam vyhrano, ted uz jen 7km a konec. Davam si pul hodinku relax a vyrazim. Ceka na me krpal jak na Lahovskou, strasna trapicka, a pak zjistuju ze je ten konec celje do kopce, myslim, ze to nedojedu, posledni kilak jedu ve stoje jak me boli zadek, vidim ceduli National Park, Hurraaaa, jsem tu, prezil jsem!!!!! :) super
Vcera jsme byly na Barbecue u Davea (Maintenace). Jel jsem tam jen s cizincema (Ilca s Romanem makali a Roupic nechtel jet). Nadhera, ma pozemek na vrcholu kopce, takze krasnej vyhled na vsechny 3hory. Popili jsme par pivek, pojedli par mas, zaskakali si na trapmoline a zahrali basketbal. Mel jsem sandale a hralo se na sotoline, takze mam ted pekne odrbany nohy.. Ale super vejlet.
Jinak uz jsme dali vypoved, takze mame datum konce prace - 22 ledna.. :) tesim se

Novy rok

Preju Vam do Noveho roku vsechno dobre, a at to bez nas nejak prezijete :)
Slavit tady Silvestra a hlavne Vanoce je bez Vas fakt divnost. Na Silvestra jsme s Ilcakem, Romanem a s dalsima asi 10 celkem v pohode lidma v pulnoci pod Mt. Ruapehu bouchli sano, popili par pivek, ale co Vam budu rikat, ten vecer bych byl 1000x radsi s Vama!!!

Mejte se skvele a uzivejte rok 2008

Zivot na zamku

Jelikoz ted nemame kompa, dlouho jsme sem nic neprihodili. Vcera jsem mel day off, tak jsem objel vsechny zdejsi jezera dal si koupacku, a i presto ze jsem pouzil vopalovak je za me red neck. Dneska jsem reda zalezlej doma a tak se si rikal, ze Vam zase napisu par historek z Hobitina. Pujcil jsem si laptop od Gev {jedna holka z Thajska}, takze se nedivte ze v tomto prispevku neuvidite hacky ani carky.. :) Menu v thajstine ja taky dost vtipny..
Uz ani nevim co je posledni prispevek, tak zacnu prvnim velkym spolecnym vyletem: Zaridili jsme si 2 a pul dne off a vyrazili jsme na Zapadni pobrezi po Zapomenute ceste. Prvni noc jsme prespali hned u Tasmanova more pobliz New Plymouth a pak jsme po pobrezi, skrz nadherny plaze a majak Cape Egmont, obkrouzili Mt. Taranaki, pod kterou jsme prespali druhou noc. Rano se nam hora obnazila a mi ji konecne videli bez mraku. Dali jsme si malou prochazku ke kaskadovym jezirkum, pak do zahrady plny kytek a vyrazili po Zapomenuty ceste domu. Z teto cesty jsme dvakrat odbocili na nezpevnenou cestu, k Bridge to Somewhere a Dawson Falls – nejvetsim vodopadum na severnim ostrove {myslim, ze meli 85m}. Taky jsme si do pasu nechali dat razito v Republice Whangamomona {vesnicka, ktera se prohlasila za republku :)} Musim rict, ze to byl paradni vylet, skoro nikoho jsme nepotkali, jen spoustu ovci J. Fotky jsou myslim na webu.
Pak nastoupil novy stuff a my, jako mazaci, je museli zaucovat. No prdel, ja s moji anglictinou zaucoval amika, kterej udela to co mu reknes, ale nic sam od sebe. Nejvetsi sranda, ze nasi sefove {Kiwaci} radsi chodili za mnou, at mu reknu, ze ma udelat to a to, nez aby se domluvili s nim.. Do toho prisel cas vanocni a hotel se zaplnil masou hostu, takze zacalo bejt krute busy. Vsichni nervozni, malo lidi na praci, takze jsme zase zacali makat jak mezci. Na Vanoce nam s Roupicem dal sefik jako vanocni darek 17h sichtu, Ilca si taky solidne makla. Kdyz to tak vezmu tak ted asi z nas maka nejvic, a to jsem s Roupicem sfoukli udelat kolem 60h. Jinak tu hrajem kazdou nedeli fotbalek primo pred hotelem, Roupic pokoril dalsi horu – tentokrat jeden z vrcholu Mt. Ruapehu a z Ilci je uz skoro manazerka. Supervisorka z Pihangy dala okamzitou vypoved, takze ted bude 3 tydny delat misto ni. Z toho vypliva, ze tu jeste pobydem necelej mesic a padime s “plnejma” kapsama projet Novej Zeland :). Vypada na trasu Rotorua, East Cape, Napier a dolu na Jizni ostrov.
Jupiiii